Big Four: Kapitola 2. – Megadeth
Megadeth: příběh kapely, která vznikla tak trochu z pomsty a změnila thrash metal
Metallica ho vyhodila. One si založil vlastní kapelu. A z původního konfliktu vznikla jedna z největších kapel v historii metalu.
Kdyby se v roce 1983 nestala jedna z nejznámějších personálních změn v historii heavy metalu, možná by dnes neexistovali Megadeth v podobě, jakou známe.
Dave Mustaine byl vyhozen z Metallicy.
Místo aby zmizel z hudební scény, založil Megadeth.
A během několika let vznikla kapela, která se spolu s Metallicou, Slayer a Anthrax zařadila mezi Big Four thrash metalu.
Jenže příběh Megadeth není jen příběhem o rivalitě s Metallicou.
Je to příběh o ambicích, závislostech, genialitě, neustálých změnách sestavy, technicky mimořádné kytaře a jednom z nejvýraznějších skladatelů, které metalová scéna dala světu.
A také příběh kapely, která se po více než čtyřiceti letech rozhodla svou studiovou kapitolu uzavřít.
V lednu 2026 vyšlo 17. a poslední studiové album Megadeth, jednoduše pojmenované Megadeth. Dave Mustaine zároveň oznámil globální rozlučkové turné.
Tohle je příběh Megadeth.
Dave Mustaine a Metallica: začátek příběhu
Než vznikli Megadeth, byl Dave Mustaine členem Metallicy.
Ke kapele se připojil v roce 1982 a velmi rychle se stal důležitou součástí jejího raného zvuku. Podílel se na skladbách, které se později objevily na debutu Kill ’Em All.
Jenže spolupráce s Jamesem Hetfieldem a Larsem Ulrichem nefungovala dlouhodobě.
Mustaine byl podle svědectví ostatních členů problémový kvůli alkoholu, drogám a výbušnému chování. Napětí postupně narůstalo a v dubnu 1983 Metallica Mustaina vyhodila.
Na jeho místo přišel Kirk Hammett.
A Mustaine se vrátil do Kalifornie.
Jenže tím jeho příběh s Metallicou neskončil.
Právě naopak.
Tahle událost se stala jedním z impulzů ke vzniku Megadeth.
Mustaine chtěl dokázat, že se Metallica zbavila nesprávného člověka.
A rozhodně neměl v úmyslu zmizet.
Vzniká Megadeth
V roce 1983 Mustaine založil Megadeth společně s baskytaristou Davidem Ellefsonem. Kapela postupně hledala další členy a v prvních letech prošla řadou změn.
Mustaine nakonec převzal nejen kytaru, ale také zpěv.
To je důležité.
Protože právě jeho hlas, způsob frázování a charakteristická kytarová hra se staly jedním z poznávacích znaků Megadeth.
Zatímco Metallica postupně směřovala k většímu a přístupnějšímu zvuku, Megadeth si dlouhodobě drželi výrazně techničtější a komplikovanější přístup.
Mustaine chtěl hrát rychle.
Ale rychlost sama o sobě nestačila.
Jeho riffy byly často nečekaně členité, měnily rytmus a vyžadovaly od muzikantů značnou technickou přesnost.
A právě v tom se začal formovat typický zvuk Megadeth.
Killing Is My Business… and Business Is Good!
V roce 1985 vydali Megadeth debutové album Killing Is My Business… and Business Is Good!
Nebyla to ještě dokonale uhlazená nahrávka.
Právě naopak.
Je syrová, agresivní a místy téměř chaotická.
Ale přesně to k začátkům Megadeth patřilo.
Kapela tehdy ještě neměla rozpočet velké nahrávací společnosti ani produkční možnosti, které přišly později.
Měla ale něco jiného:
hlad.
Mustaine chtěl dokázat, že dokáže vytvořit kapelu, která bude minimálně stejně důležitá jako Metallica.
A debut ukázal, že tenhle plán nemusí být úplně nereálný.
Peace Sells… But Who’s Buying?
O rok později přišel zásadní zlom.
Peace Sells… But Who’s Buying?
Deska z roku 1986 patří mezi základní alba thrash metalu a obsahuje skladby jako Wake Up Dead, Devil’s Island a Peace Sells. Album se stalo prvním platinovým albem Megadeth.
A titulní Peace Sells se postupně stal jedním z nejznámějších riffů celé historie thrash metalu.
Jeho baskytarová linka je okamžitě rozpoznatelná.
A zajímavé je, že právě tahle skladba ukazuje další důležitou vlastnost Megadeth:
politiku.
Mustaine nikdy nebyl typický textař, který by psal pouze o alkoholu, sexu a rock’n’rollu.
Do textů Megadeth se dostávaly války, politika, náboženství, společenské problémy, paranoia, manipulace i strach z budoucnosti.
Megadeth tak nebyli jen rychlí.
Byli také kousaví.
In My Darkest Hour: píseň spojená s Cliffem Burtonem
V roce 1988 vydali Megadeth album So Far, So Good… So What!
Je známé agresivním zvukem, rychlými kytarovými riffy a stalo se výraznou nahrávkou rané éry Megadeth.
A právě zde se nachází skladba In My Darkest Hour.
Vznikla po smrti Cliffa Burtona.
Mustaine později vysvětloval, že zpráva o Burtonově smrti na něj silně zapůsobila. Skladba se proto stala osobní poctou bývalému baskytaristovi Metallicy.
Je to zajímavý moment celé historie.
Mustaine a Metallica tehdy nebyli spojenci.
Přesto právě tragická smrt Cliffa Burtona vytvořila jednu z nejvýraznějších hudebních spojnic mezi Metallicou a Megadeth.
Rust in Peace: okamžik, kdy Megadeth dosáhli vrcholu
A potom přišel rok 1990.
A s ním album, které mnozí fanoušci považují za nejlepší desku Megadeth.
Rust in Peace
Tady se všechno spojilo.
Dave Mustaine.
David Ellefson.
Marty Friedman.
Nick Menza.
A vznikla sestava, která se zapsala do metalové historie.
Friedman nebyl jen další kytarista.
Jeho styl byl melodický, exotický a technicky výjimečný. V kombinaci s Mustainovým agresivním riffováním vytvořil jeden z nejzajímavějších kytarových tandemů v historii metalu.
A skladby?
Holy Wars… The Punishment Due.
Hangar 18.
Take No Prisoners.
Tornado of Souls.
Tohle není jen dobré thrashmetalové album.
Je to album, na kterém se Megadeth dostali na absolutní vrchol své tvůrčí síly.
Oficiální historie kapely označuje Rust in Peace za jedno z nejzásadnějších alb jejich kariéry; album se stalo platinovým a obsahuje koncertní stálice Holy Wars a Hangar 18.
Proč je Rust in Peace tak výjimečné?
Protože Megadeth dokázali něco, co je v metalu překvapivě těžké.
Být technicky nároční a přitom zůstat poslouchatelní.
Skladby jsou komplikované.
Riffy se mění.
Kytary se předhánějí.
Tempo se neustále pohybuje.
A přesto si po několika posleších začnete jednotlivé části pamatovat.
Právě proto je Rust in Peace album, ke kterému se fanoušci vracejí i po desetiletích.
A také album, které dodnes vyvolává jednu z největších debat mezi fanoušky Big Four:
Je Rust in Peace lepší než Master of Puppets?
Na tuhle otázku neexistuje správná odpověď.
A přesně proto je ideální do komentářů. Chcete se s námi podělit o názor? Pište.
Countdown to Extinction: Megadeth dobývají mainstream
Pokud bylo Rust in Peace vrcholem technického thrash metalu, Countdown to Extinction ukázalo, že Megadeth dokážou zároveň oslovit obrovské publikum.
Album vyšlo v roce 1992.
A bylo obrovské.
V americkém žebříčku Billboard 200 debutovalo na 2. místě a získalo dvojnásobnou platinu.
…a zrodila se skladba:
Symphony of Destruction
Pravděpodobně největší hit v historii Megadeth.
Jednoduchý, těžký riff.
Výrazný refrén.
A text, který pracuje s představou člověka, jenž získá moc a začne ovládat ostatní.
Z technického thrash metalu se najednou stal metalový stadionový hymnus.
A právě tady se ukázalo, že Megadeth už nejsou pouze kapelou pro metalový underground.
Byli světovou kapelou.
Sweating Bullets, Foreclosure of a Dream a další hity
Countdown to Extinction ale nestojí pouze na Symphony of Destruction.
Za poslech stojí také:
- Sweating Bullets
- Foreclosure of a Dream
- Skin o‘ My Teeth
- This Was My Life
- Architecture of Aggression
Právě Sweating Bullets ukazuje Mustainův velmi osobitý způsob zpěvu.
Není to klasický metalový zpěvák.
A nikdy se o to ani nesnažil.
Jeho hlas je ostrý, nervózní a okamžitě rozpoznatelný.
A stejně jako u Metallicy platí:
buď ho milujete, nebo vám leze na nervy.
Youthanasia: Megadeth zpomalují
Po úspěchu Countdown to Extinction přišlo v roce 1994 album Youthanasia.
Megadeth už nebyli tak zběsilí jako na Rust in Peace.
Skladby byly přístupnější, mohutnější a více postavené na groove.
Ale pořád měly typický rukopis kapely.
Nejznámější skladbou se stala A Tout Le Monde, zatímco mezi další výrazné momenty alba patří titulní Youthanasia nebo Train of Consequences.
Youthanasia se v USA dostala na 4. místo Billboard 200 a získala platinové ocenění.
Cryptic Writings: Megadeth v rádiu
Rok 1997 přinesl album Cryptic Writings.
A Megadeth se ještě více přiblížili rockovým rádiím.
Album nabídlo hity:
Trust
Almost Honest
Use the Man
A Secret Place
Oficiální materiály Megadeth uvádějí, že album přineslo čtyři Top 20 hity rockových rádií.
A právě Trust je dodnes jednou z nejznámějších skladeb pozdější éry kapely.
Megadeth tím dokázali, že se nemusí rozhodnout mezi technickým metalem a komerčním úspěchem.
Mohli dělat obojí.
Risk: album, které rozdělilo fanoušky
A potom přišel Risk.
Rok 1999.
A s ním možná největší stylistický odklon v historii Megadeth.
Kapela se pokusila experimentovat s přístupnějším rockovým zvukem.
Část fanoušků to odmítla.
Jiní oceňovali odvahu zkusit něco jiného.
A přesně tohle je důležité pro pochopení Megadeth.
Mustaine nikdy nebyl člověk, který by chtěl opakovat stále stejnou desku.
Někdy to fungovalo dokonale.
Jindy vůbec.
Ale kapela se neustále snažila hledat další směr.
Konec, návrat a další život Megadeth
V roce 2002 Mustaine oznámil konec Megadeth poté, co utrpěl vážné poranění nervů v ruce, které mu znemožnilo hrát na kytaru.
Pro kapelu to vypadalo jako konec.
Jenže nebyl.
Mustaine se postupně zotavil a Megadeth se vrátili s albem The System Has Failed v roce 2004.
Následovala další série desek, personálních změn a návratů.
United Abominations
Endgame
TH1RT3EN
Super Collider
The Sick, the Dying… and the Dead!
Megadeth znovu a znovu dokazovali jednu věc:
Kapela může přežít prakticky všechno, pokud má silného autora a frontmana.
Dystopia: Megadeth dostávají Grammy
V roce 2016 přišlo album Dystopia.
A právě titulní skladba přinesla Megadeth jejich první Grammy za Best Metal Performance. Album se zároveň dostalo do Top 3 amerického Billboard 200.
Byl to pozoruhodný moment.
Kapela vznikla v roce 1983.
Prošla desítkami personálních změn.
Přežila závislosti, zdravotní problémy, rozpady i hudební krize.
A po více než třiceti letech získala Grammy.
Big Four: Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax
Megadeth jsou součástí takzvané Big Four thrash metalu společně s Metallicou, Slayer a Anthrax.
A není to jen marketingová nálepka.
Tyto čtyři kapely zásadně pomohly dostat thrash metal z amerického undergroundu na velká pódia.
V roce 2010 se dokonce uskutečnily historické společné koncerty Big Four.
A tím vznikl jeden z největších okamžiků v historii thrash metalu.
Slayer.
Anthrax.
Na jednom pódiu.
Po desetiletích rivality.
Pro fanoušky metalu to byla skoro historická událost.
Metallica vs. Megadeth: kdo vyhrál?
A teď přichází otázka, kterou možná žádný fanoušek Big Four nikdy definitivně nevyřeší.
Metallica, nebo Megadeth?
Metallica je větší.
To je z hlediska komerčního úspěchu, popularity a globálního dosahu prakticky neoddiskutovatelné.
Ale to ještě neznamená, že je hudebně „lepší“.
Megadeth nabídli něco jiného.
Více techniky.
Komplikovanější riffy.
Výraznější kytarovou virtuozitu.
Temnější a často cyničtější texty.
A hlavně Davea Mustaina.
Proto může být klidně pravda, že:
Metallica je větší kapela, ale Megadeth jsou pro některé fanoušky lepší kapela.
A právě proto tahle rivalita funguje dodnes.
Dave Mustaine: muž, který nikdy nezapomněl
Příběh Megadeth se bez Mustaina nedá vyprávět.
Jeho osobnost je totiž s kapelou prakticky neoddělitelná.
Je skladatel.
Kytarista.
Zpěvák.
Kapelník.
A člověk, který dokázal svou frustraci přetavit do hudby.
Z vyhození z Metallicy vytvořil motivaci.
Z motivace vytvořil Megadeth.
A z Megadeth vytvořil jednu z nejvlivnějších metalových kapel historie.
Možná právě proto působí jeho příběh tak silně.
Nešlo jen o pomstu.
Mustaine chtěl vytvořit něco, co bude stát samo o sobě.
A povedlo se mu to.
Poslední kapitola: Megadeth v roce 2026
A tady se příběh dostává do současnosti.
V lednu 2026 vydali Megadeth své 17. a poslední studiové album, které se jmenuje jednoduše Megadeth. Kapela jej označuje za poslední studiovou nahrávku své kariéry.
Album obsahuje například skladby Tipping Point, I Don’t Care, Hey God?!, Let There Be Shred, Puppet Parade, Another Bad Day, Made to Kill nebo The Last Note.
Je to zvláštní moment.
Kapela, která vznikla jako reakce na vyhazov z Metallicy, nyní uzavírá svou studiovou historii.
A rozhodně nekončí potichu.
Megadeth vstupují do několikaleté rozlučkové éry a jejich globální farewell tour pokračuje i v roce 2027. Evropská část je naplánována na březen a duben 2027 a jako hosté jsou ohlášeni Black Label Society a Testament.
Je tak docela možné, že sledujeme poslední kapitolu jedné z nejdůležitějších kapel thrash metalu.
10 alb Megadeth, která stojí za poslech
Pokud Megadeth teprve objevujete, nemusíte poslouchat celou diskografii od začátku do konce.
Začněte těmito deskami:
1. Rust in Peace (1990)
Nejlepší vstup do technické stránky Megadeth.
Holy Wars, Hangar 18, Tornado of Souls.
2. Peace Sells… But Who’s Buying? (1986)
Syrový a agresivní thrash.
Wake Up Dead, Peace Sells.
3. Countdown to Extinction (1992)
Nejpřístupnější vstup do světa Megadeth.
Symphony of Destruction, Sweating Bullets.
4. Youthanasia (1994)
Pomalejší, hutnější a melodická etapa kapely.
A Tout Le Monde, Train of Consequences.
5. Killing Is My Business… and Business Is Good! (1985)
Začátek celé legendy.
Syrový, rychlý a ještě pořád lehce nebezpečný.
6. So Far, So Good… So What! (1988)
Především kvůli In My Darkest Hour.
7. Cryptic Writings (1997)
Pokud chcete poznat rádiovější Megadeth.
Trust, Almost Honest.
8. Dystopia (2016)
Důkaz, že Megadeth dokázali být relevantní i po více než třiceti letech.
9. The Sick, the Dying… and the Dead! (2022)
Pozdní Megadeth ve velmi dobré formě.
10. Megadeth (2026)
Poslední studiová kapitola.
Deska, kterou má smysl poslouchat už jen proto, že uzavírá více než čtyři dekády příběhu.
Největší hity Megadeth
Pokud si chcete dát rychlou ochutnávku, začněte těmito skladbami:
- Peace Sells
- Wake Up Dead
- Holy Wars… The Punishment Due
- Hangar 18
- Tornado of Souls
- Symphony of Destruction
- Sweating Bullets
- A Tout Le Monde
- Trust
- In My Darkest Hour
- Train of Consequences
- Dystopia
Pokud bychom měli vybrat pouze pět skladeb, které nejlépe charakterizují Megadeth, byly by to:
Peace Sells → Holy Wars → Hangar 18 → Symphony of Destruction → Tornado of Souls
Tohle je playlist, který vám zabere méně než půl hodiny a dokáže vysvětlit podstatnou část historie kapely.
Megadeth na vinylu: proč jejich alba stojí za sbírku
Megadeth jsou zároveň kapela, jejíž diskografie dává velký smysl ve fyzické podobě.
Především Rust in Peace, Peace Sells… But Who’s Buying? a Countdown to Extinction patří mezi alba, která fanoušci často nechtějí mít pouze jako soubory ve streamovací službě.
A vinyl k tomu přidává něco, co stream nedokáže:
album jako objekt.
Obal.
Velký artwork.
Booklet nebo insert.
A především možnost pustit si desku od začátku do konce tak, jak byla původně zamýšlena.
Pro fanouška Megadeth navíc dává smysl přemýšlet o sbírce podle jednotlivých období:
Ranný thrash → Rust in Peace éra → mainstreamový vrchol → experimentální období → návrat ke kořenům → poslední kapitola.
Právě tak může vzniknout kolekce, která není jen hromadou desek, ale vlastně malou historií kapely.
V nabídce MusicRecords.cz je komplení discografie Megadeth
Které album Megadeth je nejlepší?
A teď přichází otázka, kvůli které se fanoušci dokážou hádat celé hodiny.
Je nejlepší Rust in Peace?
Pro mnoho fanoušků ano.
Je technicky brilantní, obsahuje jednu legendární skladbu za druhou a představuje nejslavnější sestavu Mustaine–Friedman–Ellefson–Menza.
Ale někdo dá přednost syrovosti Peace Sells.
Jiný bude hájit komerčnější Countdown to Extinction.
A někdo možná řekne, že nejlepší Megadeth jsou právě ti pozdější, kteří dokázali přežít všechny personální změny a v roce 2016 získat Grammy za Dystopia.
A právě tady je podle nás krása Megadeth.
Nemusíte se shodnout.
Megadeth nejsou Metallica 2
Tohle je možná nejdůležitější věta celého článku.
Megadeth nejsou Metallica 2.
Ano, vznikli po Mustainově odchodu z Metallicy.
Ano, obě kapely vyrostly ze stejné thrashmetalové scény.
Ano, jejich historie se několikrát protnula.
Ale hudebně se vydaly jinou cestou.
Metallica postupně hledala větší stadiony.
Megadeth hledali složitější riffy.
Metallica experimentovala s různými podobami rocku.
Megadeth se opakovaně vraceli k technickému metalu.
Metallica vytvořila globální fenomén.
Megadeth vytvořili kultovní kapelu, která dokázala být zároveň technicky fascinující i komerčně úspěšná.
A právě proto mají v Big Four své vlastní místo.
A teď řekněte svůj názor
Pokud jste fanoušek Big Four, tohle je otázka, která podle nás nikdy nezestárne:
Rust in Peace, nebo Master of Puppets?
A ještě jedna:
Která skladba Megadeth je podle vás nejlepší?
Napište do komentářů.
A pokud máte ve svém okolí někoho, kdo tvrdí, že „Megadeth jsou jen Metallica 2“, pošlete mu tenhle článek.
Protože po poslechu Rust in Peace by možná svůj názor ještě přehodnotil. 🤘
Big Four pokračování
Tohle je 2. díl naší série o Big Four thrash metalu.
1. Metallica → 2. Megadeth → 3. Slayer → 4. Anthrax
Jestli chcete mít celou sérii pohromadě, uložte si tento článek a vraťte se k němu, až budete vybírat další desku do sbírky.